Document dYRbOQV5Oa2mJzN9gxjOJxJw5

DownloadRandom document
sp SVAZ PRMYSLU A DOPRAVY CESK REPUBLIKY NZEV MATERILU c. J. DATUM ZPRACOVN KONTAKTN OSOBA TELEFON Pipomnky Svazu prmyslu a dopravy Cesk republiky k Nvrhu zkona, kterm se mn zkon c. 254/2001 Sb., o vodch a o zmn nkterch zkon (vodn zkon), ve znn pozdjsch pedpis 31/2021 30. dubna 2021 1:". ::. .":2":' ;:ig.-:. :5:5:::..: .,.'". 4 l.,,..;..,,t...,......,:.N-,r.!-.*_.,-:,,- ..i..'- ,::A,,.k..`,'-.,r.:......k..'v.4.,,>,..-. OBECN PIPOMNKY 1. K materilu obecn Navrhujeme, aby v rmci zmny vodnho zkona byla do vodnho zkona vlozena prvn prava moznosti znovupouzit (recyklace) odpadnch vod z cistren odpadnch vod tak, aby v ppadech, kdy jsou pro znovuvyuzit takovch odpadnch vod na stran provozovatele vhodn podmnky, byl stanoven prvn rmec a pravidla pro znovuvyuzit. Do vodnho zkona by bylo vhodn dopinit pravomoc vodoprvnch ad vydvat povolen k recyklaci odpadnch vod z cistren odpadnch vod a podmnky vydvn tohoto povolen, kter mohou bt blze specifikovny v nazen vldy nebo jinm provdcm prvnm pedpisu. Odvodnn: Dvodov zprva k pipomnkovanmu nvrhu zkona v obecn csti psm. e) uvd, ze z pedpis Evropsk unie je pro navrhovanou pravu relevantn mj. smrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. kvtna 1991 o cistn mstskch odpadnch vod. Dle clnku 12 odst. 1Smrnice Rady ze dne 21. kvtna 1991o cistn mstskch odpadnch vod (91/271/EHS): ,,Kdykoli je to vhodn, mly by bt vycistn odpadn vody znovu pouzity. Zpsoby zneskodovn mus minimalizovat nepzniv cinky na zivotn prosted." Koncepce na ochranu ped nsledky sucha pro zem cesk republiky schvlen vldou cesk republiky jiz dne 24.7.2017 navrhuje: ,,Je teba vytvoit legitimn postupy v souladu s legislativnmi podmnkami, kter by veejn sprva mohla v praxi vyuzvat." Vodn zkon vsak dosud v rozporu uvedenou smrnic, kter je relevantn pro pipomnkovanou novelu vodnho zkona, neobsahuje podrobn prvn rmec stanovujc moznosti znovu pouzit mstskch odpadnch vod (recyklace odpadnch vod) z cistren odpadnch vod. Nadle v rozporu s koncepc vldy, kter byla pijata jiz v cervenci 2017, chybj potebn legislativn nstroje, kter by vslovn pipustily moznost optovnho pouzvn cistn odpadn vody tam, kde existuje technick, ekonomick a ekologick potencil, a jasn stanovily podmnky. Nedostatek vody ohrozuje mj. prmysl a mze vst k omezen ci dokonce zastaven prmyslov vroby. Prmyslov podniky proto pipravuj a realizuj opaten s clem tmto dsledkm zabrnit. Vodn zkon TELEFON (+420) 225 279 111 I E-MAIL ffi @SPCR.CZ WEB WWW.SPCR.CZ I ADRESA FREYOVA 948/11, 190 00 PRAHA 9 ZAPSAN VE SPOLKOVM REJSTKU, VEDENM MSTSKM SOUDEM V PRAZE ODDL L, VLOZKA 3148. ICO: 00536211, DIC: CZ00536211. s vjimkou 38 odst. 11 psm. b) moznosti optovnho vyuzvn odpadnch vod prvn neupravuje a existuje prvn nejistota, kdo a za jakch podmnek mze optovn vyuzvat (recyklovat) odpadn vody z cistren odpadnch vod. Je proto nutn v zkon jasn stanovit, ze optovn pouzvn cistn odpadn vody je mozn jiz na zklad stvajc prvn pravy tak, aby byla zajistna prvn jistota adrest prvn normy (drzitel povolen k nakldn s vodami). Uveden prvn nejistota znacn znesnaduje ppravu projekt prmyslovch podnik na recyklaci a znovupouzit odpadnch vod z cistren odpadnch vod pro cely znovupouzit v rmci prmyslov vroby. Recyklace odpadnch vod je jednm ze zpsob ochrany povrchovch a podzemnch vod. Recyklovan odpadn voda mze bt vyuzvna opakovan v po sob jdoucch cyklech, a snizuje tak spotebu povrchov a podzemn vody. Recyklace odpadnch vod snizuje mnozstv vycistnch odpadnch vod z cistren odpadnch vod vypustnch do povrchovch ci podzemnch vod, nebo odpadn voda nen vypustna, ale recyklovna a znovu vyuzita a tm se zvysuje kvalita povrchov a podzemn vody v krajin. S ohledem na esenou problematiku v pipomnkovan novele vodnho zkona zamujc se mj. na zvsen kvality povrchov a podzemn vody navrhujeme do uveden novely vlozit rovnz prvn pravu recyklace odpadnch vod. Do vodnho zkona by bylo vhodn doplnit pravomoc vodoprvnch ad vydvat povolen k recyklaci odpadnch vod z cistren odpadnch vod a podmnky vydvn tohoto povolen, kter mohou bt blze specifikovny v nazen vldy nebo jinm provdcm prvnm pedpisu. Tato pipomnka je zsadn. 2. Obecn k pipomnce k 40 odst. 3 Vymezen havrie mimodnho rozsahu je v mnoha ppadech neurcit a vgn. Navrzen prvn prava tak postrd prvky konkrtnosti. V dsledku tak mze bt za havrii mimodnho rozsahu oznacena havrie ci nehoda, kter mze mt znaky mimodnosti, pi jejm blizsm zhodnocen se vsak projev jako mn vznamn. Domnvme se, ze pro stanoven toho, co je havri mimodnho rozsahu, by mohly bt pijaty konkrtn parametry (nap. limitn hodnoty pro ltky definovan v 40 odst. 2), pi jejichz pekrocen by bylo jasn definovno, ze se jedn o havrii mimodnho rozsahu. Vzhledem k tomu, ze o oznacen havrie za havrii mimodnho rozsahu m v ppad pochybnost rozhodovat Hasicsk zchrann sbor, a to i bez nutnosti projednn s vodoprvnm adem, kter m vsak nejvts znalosti o ltkch i dotcench vodnch tvarech samotnch, mohlo by konkrtnjs vymezen pomoci k pesnjsmu zaazen havrie. KONKRTN PIPOMNKY 3. K 40, odst. 3, psm. a) az e) - Neurcit definice havrie mimodnho rozsahu Pojem ,,havrie mimodnho rozsahu" je vymezen neurcit, coz bez dalsho upesujcho postupu mze vst k nesprvnmu vyhodnocen zvaznosti situace. Navrhujeme do 41 odst. 7 doplnit zmocnn: ,,Ministerstvo zivotnho prosted stanov vyhlskou zpsob a rozsah hlsen havri, jejich zneskodovn a odstraovn jejich skodlivch nsledk a blizs postup pro urcen havrie mimodnho rozsahu podle 40 odst. 3". a stanov metodiku pro vydvn npravnch opaten. 2 Odvodnn: Viz text pipomnky. Tato pipomnka je zsadn. 4. K 40, odst. 4 - Nov kompetence HZS rozhodnout, zda se jedn o havrii mimodnho rozsahu V ppad pochybnost, zda se jedn o havrii mimodnho rozsahu, je teba, aby HSZ projednal tuto skutecnost s vodoprvnm adem vzdy a to i dodatecn, aby nedoslo k nesprvnmu vyhodnocen zvaznosti situace. Navrhujeme doplnit text. V ppad pochybnost, zda se jedn o havrii mimodnho rozsahu, rozhodne Hasicsk zchrann sbor Cesk republiky po projednn s vodoprvnm adem, je-li takov projednn mozn. Nen-li toto projednn mozn bezprostedn po zjistn havrie, provede HZS toto projednn dodatecn a to v co nejkrats mozn lht. Na rozhodovn Hasicskho zchrannho sboru Cesk republiky se nevztahuj csti druh a tet sprvnho du." Odvodnn: Viz text pipomnky. Tato pipomnka je zsadn. 5. K 40 odst. 4 Navrhujeme doplnit mechanismus, kterm subjekt, kter rozhodl o tom, ze se jedn o havrii mimodnho rozsahu, ml moznost zmnit klasifikaci udlosti nap. doplnnm vty na konci odstavce ve znn: ,,V prbhu zsahu, ppadn po jeho ukoncen, mze na zklad vyhodnocen skutecnho rozsahu havrie dojt ke zmn kvalifikace havrie ve vztahu k zvaznmu zhorsen jakosti povrchovch nebo podzemnch vod podle odstavce 3.". Odvodnn: Rozhodnout o tom, zda se jedn o havrii mimodnho rozsahu, bude nutno na samm poctku zsahu, aby bylo jednoznacn zejm, kdo bude zneskodovn havrie dit. Tedy v dob, kdy jest nemus bt znmo, jak skutecn skody byly zpsobeny. Vzhledem k tomu, ze vymezen parametr havrie mimodnho rozsahu je znacn nekonkrtn, mlo by bt umoznno provst peklasifikaci havrie obma smry v prbhu zsahu, ppadn i po jeho vyhodnocen. Tedy nejen, ze v prbhu zsahu se zjist, ze ke skodm dochz az nsledn v toku a jistm casovm odstupem apod. nebo naopak, ze HZS v prvn fzi vyhodnot podle vizulnho vjemu havrii jako rozsahem mimodnou (nap. velk objemy pny), ale v prbhu zsahu nebo po nm se zjist, ze nedoslo k zdnmu poskozen zivotnho prosted. Povazujeme za nezbytn umoznit zmnu hodnocen zvaznosti havri po proseten jejich pcin a nsledk. Tato pipomnka je zsadn. 6. K 41, odst. 1, odst. 3 - Ohlasovn havrie HZS, kter bude sm informovat vodoprvn ad, sprvce povod a CIZP - nutn prava souvisejc vyhl. o nlezitostech havarijnho plnu 3 Dle vyhl. c. 450/2005 Sb. mus havarijn pln obsahovat mj.: 5 Nlezitosti havarijnho plnu bod 3j adresy a telefonick spojen na sprvn ady.......tyto daje jiz v tuto chvli nebude nutn uvdt a aktualizovat, nebo informovn dotcench instituc bude zajisovat HZS. Navrhujeme v souladu s novm znnm zkona pepracovat i souvisejc vyhl. c. 450/2005 Sb. Vyhlska o nlezitostech nakldn se zvadnmi ltkami a nlezitostech havarijnho plnu, zpsobu a rozsahu hlsen havri, jejich zneskodovn a odstraovn jejich skodlivch nsledk. V tomto ppad stanovit postup a termny aktualizace ci zmny stvajcch platnch havarijnch pln. Odvodnn: Viz text pipomnky. Tato pipomnka je zsadn. 7. K 41, odst. 5 - a) Povinnost uhradit nklady spojen se setenm a zneskodovnm havrie a s provedenm opaten k nprav; b) Rozsah a zpsob odstrann zvadnho stavu stanov a d vodoprvn ad a) Z textu nen jasn o jak konkrtn nklady ,,spojen se setenm a zneskodovnm havrie" se jedn. Bude se zde jednat rovnz nap. o hradu nklad na platy sttnch zamstnanc, analzy a posudky zadan orgny sttn sprvy apod.? Mlo by bt upesnno a zohlednno, do jak mry se v rmci tchto cinnost jedn o tzv. veejnou sluzbu, kterou jiz m pvodce jako daov poplatnk ,,zaplacenu", nebo do jak mry se jedn o nklady nad jej rmec. Mze vst k rznm vkladm a odlisnmu pstupu ad. Povinnost nst nklady na proveden opaten k nprav je upravena jiz ve stvajcm 42 odst. 1. S ohledem na problematicnost a nejasnost ustanoven navrhujeme cst tkajc se nklad vypustit. Nen rozliseno, zda se jedn o prvotn zsah k zamezen sen nsledk havrie tzv. bezprostedn zneskodovn havrie (dle 9 vyhl. c. 450/2005 Sb.) ci o nsledn sanacn prce (zneskodovn havrie dle 10 vyhl. c. 450/2005 Sb.). b) Vodoprvn ad nem kapacitu ani moznosti k tomu urcovat zpsob odstrann nsledk havrie, dostacujc by mlo bt stanoven opaten k nprav - clovch limit nap. dle Metodickho pokynu MZP (Indiktory znecistn 2014?), jinho ci nap. analzy rizik, odbornho posudku.... Navrhujeme toto znn textu: ,,(5) Pvodce havrie je povinen na vzvu orgn uvedench v odstavci 3 pi provdn opaten pi bezprostednm odstraovn pcin havrie (dle 9 vyhl. c. 450/2005 Sb.) i pi zneskodovn havrie (dle 10 vyhl. c. 450/2005 Sb.) s tmito orgny spolupracovat a uhradit nklady spojen se setenm a zneskodovnm havrie a s provedenm opaten k nprav. O nkladech podle vty prvn rozhoduje vodoprvn ad ve sprvnm zen. Rozsah a zpsob odstrann zvadnho stavu stanov a d vodoprvn ad." Pozn.: ,,Bezprostedn odstraovn pcin havrie" a ,,zneskodovn havrie" je definovno vyhl. MZP c. 450/2005 Sb., v 9 a 10; jedn se o 2 rzn fze havrie. Pipomnka smuje k tomu, ze nov stanoven povinnost pvodce havrie se dle nvrhu vztahuje pouze k fzi ,,zneskodovn havrie", jejz rozsah je vymezen v 10, nikoliv k fzi ,,bezprostednho odstraovn pcin havrie", jejz rozsah je vymezen v 9. 4 V tto fzi je cast pvodce rovnz nezbytn. Cst ustanoven k hrad nklad navrhujeme zcela vypustit, viz nase zdvodnn v pvodn zprv. Nov vlozen text je zvraznn, nvrh na vypustn textu je peskrtnut. Odvodnn: Viz text pipomnky. Tato pipomnka je zsadn. 8. K 42, odst. 1 - Opaten k nprav, nesoulad ustanoven 41 odst. 5 a 42 odst. 1 V 42, odst. 1 nen pedmtem navrzen zmny a zstv zde pravomoc jak vodoprvnho adu tak CIZP ukldat a zabezpecovat opaten k nprav. S ohledem na navrzen znn 41 odst. 5 (posledn vta) zstv nejist vklad, zda pravomoc ukldat a zabezpecovat NO bude mt pouze vodoprvn ad, nebo zda zstane soucasn i nadle v pravomoci CIZP. Navrhujeme upravit text. ,,K odstrann nsledk nedovolenho vypoustn odpadnch vod, nedovolenho nakldn se zvadnmi ltkami nebo havri (dle jen "zvadn stav") uloz vodoprvn ad nebo Cesk inspekce zivotnho prosted tomu, kdo porusil povinnost k ochran povrchovch nebo podzemnch vod nebo pvodci havrie (dle jen ,,pvodce zvadnho stavu"), povinnost provst opaten k nprav zvadnho stavu (dle jen "opaten k nprav"), poppad tz opaten k zajistn nhradnho odbru vod, pokud to vyzaduje povaha vci. Nklady na proveden opaten k nprav nese ten, jemuz bylo opaten k nprav ulozeno. Pokud ten, komu byla ulozena opaten, je nepln a hroz nebezpec z prodlen, zabezpec opaten k nprav vodoprvn ad nebo Cesk inspekce zivotnho prosted na jeho nklady. ..." Odvodnn: Viz text pipomnky. Tato pipomnka je zsadn. 9. K 42 odst. 9 Ustanoven nereflektuje zpsob nabyt majetku jinm zpsobem uvedenm ve zvlstnm zkon (Zk. c. 92/1991 Sb.) a odpovdnost za zpsobenou majetkovou jmu nebo kompenzace za omezen uzvn majetku vlastnka dotcenho opatenmi k nprav zstvaj na nabyvateli majetku, na kterm je vzn zvadn stav. Navrhujeme do 42 odstavce 9 vlozit vtu: V ppad uvedenm v odstavci 2, kdy se jedn o nabyvatele majetku zskanho zpsobem uvedenm ve zvlstnm zkon, jsou nhrady za majetkovou jmu nebo omezen vznikl vlastnkm pi provdn opaten k nprav, hrazeny zadavatelem tchto prac, vyjma omezen a majetkov jmy zpsoben nabyvateli majetku, na kter je zvadn stav vzn. 5 Odvodnn: V ppad ze se jedn o nabyvatele majetku dle zvlstnho zkona, kdy nebyla poskytnuta sleva z kupn ceny bez ohledu na ptomnost zvadnho stavu, se na zklad tzv."Ekologick smlouvy" zavzal stt k odstrann zvadnho stavu a jako takov je tak smluvn stranou zhotovitel opaten k nprav. V takovm ppad by ml bt zvazek sttu tak promtnut do odst. 9 42, kdy by stt prostednictvm Ministerstva financ neodpovdal jen za odstrann zvadnho stavu, ale tak za nhradu majetkov jmy nebo omezen vznikl vlastnkm pi provdn opaten k nprav na jejich pozemcch nebo stavbch, vyjma pozemk a staveb nabyvatele. Tato pipomnka je zsadn. 10. K 115, odst. 18 - Nov povinnost schvalovat provozn d vodnho dla pro cistn odpadnch vod s povolenm mnozstvm vypoustnch odpadnch vod vtsm nez 6 000 m3/rok S tmto nvrhem nesouhlasme. Zmna bude mt dopad na sirok spektrum provozovatel ve form zvsen administrativn ztze. S ohledem na skutecnosti uveden v RIA se niky z COV podlej na vzniku havri v prmru 2,8 % /rok. Administrativn ztz provozovatel tak nebude adekvtn vzhledem k pedpokldanmu cinku navrhovan zmny. Nen dolozena pcinn souvislost mezi schvlenm provoznho du a nikem/havri. Nesprvn provozovanou COV lze identifikovat jiz na zklad nevyhovujc kontroly jakosti odpadnch vod. Navrhujeme upravit text. ,,(18) Manipulacn d vodnho dla a provozn d vodnho dla pro cistn odpadnch vod s povolenm mnozstvm vypoustnch odpadnch vod vtsm nez 6 000 m3/rok schvaluje vodoprvn ad rozhodnutm." Odvodnn: Pozadujeme novelizacn bod c. 11 (pravu dotcenho ustanoven 115 odst. 18) vypustit, jedn se o dals administrativn ztz pro provozovatele, kter byla zcela sprvn ze zkona vypustna v roce 2010. Navrcen povinnosti do zkona nezleps situaci ve vodnm hospodstv, pouze dodatecn zvs administrativn ztz. Samotn dvodov zprva k materilu neobsahuje odpovdajc argumenty (podlozen daty) pro znovuzaveden tto povinnosti. Zprva RIA se doplnn tto povinnosti zevrubn vnuje, ale jen ze strany vycslen administrativnch nklad, kter jsou z pohledu provozovatel navc hrub podhodnocen. Klcovmu argumentu, kterm by mlo bt zlepsen situace ve vodnm hospodstv, se RIA tm nevnuje ani neobsahuje pedpokldan pnosy, pouze vgn konstatovan, ze se ,,snz riziko vzniku havrie nebo kontinulnho znecisovn povrchovch vod" bez jakkoliv kvantifikace. Nelze akceptovat logiku nvrhu, ze znovuzaveden povinnosti nepinese az takov navsen administrativy a proto m smysl i bez uveden odpovdajcch argument, proc znovu povinnost zavst. Vzhledem k uvazovan kapacit se navrhovan prava tk pevzn vtsiny provozovanch COV. Provozn d je ziv a pro provozovatele stzejn dokument, kter podlh pravidelnm revizm a korekcm. V podstat kazd drobn zsah do technologie - vts oprava, oprava vmnou, rekonstrukce vyzaduje pravu nebo doplnn P, nebo jeho ploh. Pak by bylo nutn po kazd zmn zdat V o nov rozhodnut. Pi poctu provozovanch COV a mnozstv zmn je to takka nezvldnuteln agenda. Toto by nebylo ani mozn zajistit ihned po vydn novely zkona. Stejn tak by na spolecnosti dolehla dals administrativa. 6 Tato pipomnka je zsadn. 11.K 116, odst. 5 - FO - pokuta za pestupek podle 116 odst. 1, psm. b) Ve vymezen pestupku chyb zvlst nebezpecn zvadn ltky a prioritn nebezpecn ltky. Navrhujeme doplnit text. ,,(5) Za pestupek podle odst. 1 psm. b) spchan vypoustnm odpadnch vod s obsahem nebezpecnch zvadnch ltek, zvlst nebezpecnch zvadnch ltek a prioritnch nebezpecnch ltek do vod povrchovch nebo podzemnch bez povolen k nakldn s vodami lze ulozit pokutu do 500 000 Kc." Odvodnn: Viz text pipomnky. Tato pipomnka je zsadn. 12. K 122 - 125h Nesouhlasme se vseobecnm zpsovnm pi porusen povinnost Odvodnn: Jakkoliv zvsen sazeb za porusen povinnost nezleps cetnost nebo zvaznost nezdoucch udlost. Tato pipomnka je zsadn. 13. K 123 odst. 1, psm. a) a K 125h odst. 1, psm. a) Nesouhlasme se zavedenm, ze se nov fyzick, prvnick osoba jako pvodce havrie dopust pestupku uz tm, ze zpsob havrii. Odvodnn: V celkovm dsledku toto spse povede k zatajovn, a tm k zhorsen rychlho a efektivnho esen tchto udlost. Tato pipomnka je zsadn. 14. K 125a, odst. 4 - PO - pokuta za pestupek podle 125a odst. 1, psm. b) Ve vymezen pestupku chyb zvlst nebezpecn zvadn ltky a prioritn nebezpecn ltky. Navrhujeme doplnit text. ,,(4) Za pestupek podle odst. 1 psm. b) spchan vypoustnm odpadnch vod s obsahem nebezpecnch zvadnch ltek, zvlst nebezpecnch zvadnch ltek a prioritnch nebezpecnch ltek do vod povrchovch nebo podzemnch bez povolen k nakldn s vodami lze ulozit pokutu do 25 000 000 Kc." 7 Odvodnn: Viz text pipomnky. Tato pipomnka je zsadn. 15. K cl. III cinnost Pozadujeme nsledujc pravu textu: Tento zkon nabv cinnosti prvnm dnem druhho kalendnho msce nsledujcho po jeho vyhlsen, s vjimkou ustanoven cl. I bodu c. 9, kter nabv cinnosti 1. ledna roku nsledujcho po vyhlsen tohoto zkona a s vjimkou ustanoven cl. I bodu c. 11, kter nabv cinnosti do 24 msc ode dne nabyt cinnosti tohoto zkona." Svaz ale primrn pozaduje, aby tato nov povinnost nebyla novelou pidvna (viz pipomnka vse k 115). Odvodnn: Aktuln prvn prava nevyzaduje po provozovatelch vodnch dl s povolenm mnozstvm vypoustnch odpadnch vod vtsm nez 6 000 m3/rok schvlen provoznho du vodoprvnm adem. Pokud m navrhovan prava vst k tomu, aby byly tyto provozn dy dodatecn vodoprvnm adem schvleny, pak je nezbytn ponechat dostatecn dlouhou dobu pro administraci nezbytnou pro jejich schvlen jak na stran provozovatel, tak na stran vodoprvnch ad. Tato pipomnka je zsadn. 8