Document OpQqRMYDLg7aqoXqZ4xJ661w

Podklad pro ministra zivotnho prosted schzka se SCHP CR V rmci Zelen dohody pro Evropu a balcku Fit for 55 mus prmyslov sektory pispt ke snzen emis sklenkovch plyn. Evropsk komise v posledn dob prbzn konzultuje a vydv tzv. roadmapy pro dekarbonizaci jednotlivch sektor, coz je pravdpodobn jednm z dvod iniciovanho setkn. Velmi dlezitou legislativou pro SCHP je krom smrnice o EU ETS jest smrnice o obnovitelnch zdrojch energie, kter nap. ukld povinnost prmyslu vyuzvat pro finln energetick i neenergetick cely 42 % paliv nebiologickho pvodu (RFNBO) v roce 2030 a 60 % RFNBO v roce 2035 (zejmna se bude jednat o obnoviteln vodk). Zstupci SCHP pravdpodobn budou chtt diskutovat o podob prv chystanho zkona o emisnm obchodovn, kter MZP pipravuje. Hlavn body zjmu pro SCHP ocekvme v tomto kontextu: a) pravidla o pidlovn bezplatn alokace emisnch povolenek; a b) kompenzace nepmch nklad. a) Pravidla o pidlovn bezplatn alokace emisnch povolenek Novelizac smrnice EU ETS se podstatn mn pravidla pro pidlovn bezplatn alokace. Od roku 2026 se zavd uhlkov vyrovnn na hranicch (CBAM), kter bude v prvn etap platit mj. pro dovoz hnojiv a vodku ze tetch zem do EU. Postupn se bude o zvysovn CBAM faktoru snizovat bezplatn alokace dotcenm sektorm. Zsadn se zrychluje pokles celkovho mnozstv povolenek v systmu (4,4 % rocn), coz snizuje nabdku a zvysuje cenu povolenky. Dals zmnou je zpsnn referencnch hodnot pro vpocet bezplatn alokace, tzv. benchmark. Benchmarky se stanovuj pro rzn vrobky na zklad 10 % emisn nejefektivnjsch zazen napc EU a na obdob 2026-2030 klesnou o 6-50 %, podle toho, jak potencil dekarbonizace dan vrobek m. Bhem ppravy nazen o bezplatn alokaci (FAR) je diskutovn benchmark pro procesn emise. V soucasnosti je nastaven na hodnotu 0,97 (tzn. na 100 tun procesnch emis v chemickm prmyslu dostane podnik 97 povolenek bezplatn). EK navrhuje tento koeficient snzit na 0,79, avsak toto cslo prozatm nen finln a jednn dle pokracuj. Prmysl pozaduje benchmark nesnizovat vbec. b) Kompenzace nepmch nklad: V nvrhu novely zkona o emisnm obchodovn navrhuje MZP leps zaclen kompenzac nepmch nklad. Za tmto celem navrhuje MZP zavst tzv. pravidlo 5 % testu, ve kterm by zadatel museli prokzat, ze nepm nklady na cenu uhlku v systmu EU ETS zvsily jejich vrobn nklady nejmn o 5 %. Tmto by doslo k lepsmu zaclen kompenzac na ty podniky, kter jsou skutecn ohrozen nikem uhlku. Nap. Unipetrol vykzal v roce 2022 zisk 17 mld. Kc a zd o kompenzace ve vsi 200 mil. Kc; Liberty Steel m zisk 6 mld. Kc a zd o kompenzace 120 mil. Kc, Tineck zelezrny mly zisk 3 mld. Kc a zdaj o 300 mil. Kc. V kontrastu toho zadatel o sociln dvky jsou testovni nejen na pjem, ale i na majetek, resp. moznost ho prodat. Pravidla kompenzac nejsou mezi clenskmi stty pln harmonizovan. Nap. Nmecko m ve svm schmatu tak omezujc podmnky nad rmec evropskch pravidel (kompenzace nevyplc na prvn spotebovanou GWh). Chemick prmysl pat k tm, jejichz vtsinu vrobnch proces lze dekarbonizovat elektrifikac, vyuzitm obnovitelnho vodku a vyuzitm materil z nefosilnch zdroj. By jako MZP budeme rdi asistovat pi tvorb dekarbonizacnch strategi, iniciativa mus vychzet pmo od SCHP CR. Dky Modernizacnmu fondu lze ocekvat vrazn rozvoj OZE do roku 2030, chemick podniky si vsak tuto zelenou elektinu mus zajistit nap. pomoc PPA kontrakt1. Specifick je situace spolecnosti Unipetrol, kter vyrb sed vodk z ropnch zbytk. Zda konecn produkt z tohoto procesu bude mozn s vyuzitm CCUS2 povazovat za nzkouhlkov vodk, prozatm nen jist, evropsk legislativa se teprve pipravuje. Vrobu nzkouhlkovho vodku tak v soucasnosti nelze financn podpoit, je teba se soustedit na vybudovn podmnek pro vrobu obnovitelnho vodku. V soucasnosti se v CR rocn vyrb cca 100k tun sedho vodku, avsak cca 80k tun spotebovv spolecnost Unipetrol pro vrobu pohonnch hmot. Nepovazujeme fosiln model rafineri za dlouhodob udrziteln vzhledem k jasn perspektiv ohledn dekarbonizace dopravy a jasnmu trendu elektromobility. Minimln zbylch 20k tun sedho vodku tak bude nutn nahradit obnovitelnm vodkem. Dotacn podpora dekarbonizace Vhodnm nstrojem pro dekarbonizaci chemickho prmyslu z hlediska dotacn podpory je Modernizacn fond. S ohledem na vstavbu obnovitelnch zdroj energie funguje program RES+, kde si mohou spolecnosti pozdat o dotaci na vstavbu FVE. Z chystanch program bude urcit zsadn program GreenGas, kter dle vyjden SFZP bude k dispozici do konce roku 2023. GreenGas by ml umoznit dotacn podporu mj. projektm na vrobu, zpracovn a uskladnn obnovitelnho vodku. Zsadn modernizaci technologi lze podpoit z Inovacnho fondu (IF). Inovacn fond je dotacn program zamen na investice do prlomovch dekarbonizacnch technologi. I pesto, ze CR pravdpodobn zsk vlastn rozpocet v rmci IF, projekty zdajc o dotaci budou muset splnit velmi nrocn kritria na redukci emis sklenkovch plyn a mru inovativnosti v konkurenci projekt z CR. Bohuzel, prozatm neregistrujeme velk zjem o inovativn dekarbonizaci prmyslu v takov me, aby projekty z CR byly v Inovacnm fondu plis spsn. V minulosti nkolik projekt z CR ztroskotalo pi zdosti do tohoto fondu z dvodu nedostatecn pipravenosti pihlsky a nedostatecn mry inovace a ambic. V kazdm ppad bude mt chemick prmysl moznost cerpat tyto dotace pi splnn danch kritri. V posledn dob vsak nkolik projekt z CR podalo spsnou pihlsku.3 1 Power purchase agreement - Dlouhodob smlouva o dodvce obnoviteln energie za pevnou ci indexovanou cenu 2 Carbon Capture and Utilisation/Storage - zachycen a vyuzit/trval ulozen uhlku 3 Projekt Veolia v MSK kraji na vrobu obnovitelnho vodku; projekt VALEO na vylepsen bateri pro vrobu elektroautomobil; projekt AGC na inovaci vrobnho procesu pi vrob skla V zvislosti na finln podob revize zkona o emisnm obchodovn se teoreticky otevr moznost dalsch dotacnch program, hrazench z vnos aukc emisnch povolenek. Zde by MZP uvtalo podporu vyuzit vnos jakozto pjem SFZP, aby mohlo stabiln a dlouhodob podporovat dekarbonizaci chemickho prmyslu.