Document J7ZNK4bo4MYNaG8q6JJ7ywq6

II. PEDKLDAC ZPRVA vod Ve dnech 6. - 17. cervna 2022 se v Zenev, ve Svcarsku uskutecn 15. zasedn konference smluvnch stran Basilejsk mluvy o kontrole pohybu nebezpecnch odpad pes hranice stt a jejich zneskodovn, 10. zasedn konference smluvnch stran Rotterdamsk mluvy o postupu pedchozho souhlasu pro urcit nebezpecn chemick ltky a pesticidy v mezinrodnm obchodu a 10. zasedn konference smluvnch stran Stockholmsk mluvy o perzistentnch organickch polutantech (dle jen ,,mluvy"). Podn zasedn konferenc smluvnch stran mluv v jednom spolecnm termnu a mst se stalo ustlenou prax a je tak potvrzenm pokracovn spsnho procesu zefektivovn mezinrodn agendy v oblasti chemie a odpad (tzv. procesu synergi), o njz Cesk republika na mezinrodn scn dlouhodob usiluje. Gestorem vsech t mluv v CR je Ministerstvo zivotnho prosted. Z dvodu pandemie covid-19 byla zasedn mluv rozdlena na dv csti. Prvn z nich probhla ve dnech 26. - 30. cervence 2021 formou videokonference a projednala pouze nezbytnou agendu, tedy pedevsm prozatmn program prce a nvrh rozpoctu mluv na rok 2022 a datum a msto konn druh csti s osobn cast. Program letosnch zasedn byl navrzen tak, ze po zahjen zasedn konferenc smluvnch stran jednotlivch mluv bude prvn vcn blok vnovn zejmna spolecnmu zasedn mluv (vdeck otzky, technick asistence, financn zdroje, dodrzovn mluv, mezinrodn spoluprce a koordinace). Nsledovat bude blok vnovan Stockholmsk mluv, dle Basilejsk mluv a pot Rotterdamsk mluv, picemz kazd blok m bt ukoncen pijetm zprvy. Dvoutdenn jednn bude uzaveno zvrecnm blokem spolecnho zasedn mluv, na jehoz konci bude pijat rozpocet vsech t mluv. Segment na vysok rovni se bude tentokrt konat 1. cervna 2022 ve Stockholmu, ve Svdsku, spolu s mezinrodn konferenc Stockholm+50, kter si pipomene 50 let od konn prvn globln konference o zivotnm prosted (Stockholm 1972). Pedmtn zlezitosti zasedn mluv jsou otzky koordinovan v rmci Evropsk unie. Proto bude na plenrnm zasedn vystupovat jmnem EU a jejch clenskch stt pedsednictv Rady EU nebo Evropsk komise. Podobn tomu bude tak v kontaktn skupin, pokud nebude v rmci EU rozhodnuto jinak. Pozice CR budou komunikovny na pravidelnch koordinacnch schzkch EU na mst, ppadn mohou bt sdlovny v kontaktnch skupinch (pedevsm k rozpoctu) v souladu s pedchoz dohodou v rmci EU. Basilejsk mluva Basilejsk mluva byla sjednna dne 22. bezna 1989 a vstoupila v platnost 5. kvtna 1992. V soucasn dob m 189 smluvnch stran, vcetn Evropsk unie. Cesk republika jako nstupnick stt CSFR pevzala zvazky smluvn strany od 1. ledna 1993 (c. 6/2015 Sb. m. s.). Cle mluvy jsou nsledujc: a) snzit pohyby nebezpecnch a ostatnch odpad, kter jsou pedmtem mluvy, pes hranice stt na minimum v souladu s postupy pro sprvn nakldn s tmito odpady z hlediska zivotnho prosted; b) zneskodovat nebezpecn odpady a ostatn odpady co nejblze jejich zdroji; c) minimalizovat vznik nebezpecnch odpad co do mnozstv a nebezpecnosti; d) zajistit psnou kontrolu pohybu nebezpecnch odpad pes hranice stt a prevenci nelegln pepravy; e) zakzat pepravu nebezpecnch odpad do zem, jez nedisponuj legislativn, administrativn a technickou kapacitou k jejich vyuzvn, a zneskodovn v souladu s environmentln setrnmi metodami; f) pomhat rozvojovm zemm a zemm s transformujc se ekonomikou pi transpozici systm environmentln bezpecnho zen nakldn s odpady, kter jsou v tchto zemch vytveny. 1 15. zasedn konference smluvnch stran (COP-15) projedn ti nvrhy na zmny Basilejsk mluvy, kter byly oficiln pedlozeny sekretaritu mluvy a rozeslny smluvnm stranm dne 19. 1. 2021: - nvrh EU na zmnu plohy IV, - nvrh Svcarska a Ghany na zmny kd ve vztahu k elektroodpadu, - nvrh Rusk federace na zmnu clnku 6 odst. 2. Na revizi ploh I, III a IV Basilejsk mluvy a kd A1180 a B1110 (kdy vztahujc se k elektroodpadu) jiz pracuje expertn skupina. COP-15 projedn doporucen tto expertn skupiny ohledn zmn plohy IV a kd A1180 a B1110, zjistn ohledn dopad revize plohy IV na mluvu (nap. ostatn plohy, rozhodnut COP, formul oznmen, prvodn doklad a formt pro reporting) a pokrok ohledn revize ploh I a III. Delegace CR podpo takov nvrhy na zmnu ploh, kter budou v souladu s pslusnm rozhodnutm Rady o postoji EU na COP-15. V nvaznosti na opaten pijat na pedchozm zasedn COP k plastovmu odpadu (COP-14 v r. 2019 schvlila zmny ploh Basilejsk mluvy ve vztahu k odpadu plast, aktualizaci Technickch nvod k plastm a zalozen Partnerstv k odpadu plast) COP-15 posoud zda, jak a kdy m COP vyhodnotit cinnost opaten pijatch Basilejskou mluvou ve vztahu k problematice plast v moi a mikroplast, a jak dals aktivity by mohla Basilejsk mluva v tomto ohledu provst. COP-15 pitom zohledn zprvu Programu OSN pro zivotn prosted (UNEP) o implementaci rozhodnut UNEA k odpadu v moch (marine litter) a mikroplastm. COP-15 posoud, zda m bt pod Basilejskou mluvou vypracovn dals strategick rmec - nstupce stvajcho Strategickho rmce pro implementaci Basilejsk mluvy pro obdob 2020- 2021 a hodnocen cinnosti tohoto rmce. COP-15 dle projedn Technick nvody k nakldn s odpady obsahujcmi perzistentn organick polutanty (POP), Technick nvody k peshranicn peprav elektroodpad a pouzitho elektrozazen, zejmna ve vztahu k rozlisen odpad/ne-odpad, Technick nvody k operacm D10 a R1 a ukldn do speciln technicky provedench skldek (D5), Technick nvody k plastm, Technick nvody k nakldn s odpady obsahujcmi rtu. COP-15 zvz aktualizaci Technickch nvod k olovnm akumultorm a Technickch nvod k fyzikln chemick prav (D9) a biologick prav (D8) odpad. COP-15 projedn nvrh pokynu (the draft practical manual for stakeholders to ensure that notifications of transboundary movements meet environmentally sound management requirements) vypracovanho expertn skupinou pro environmentln setrn nakldn s odpady, jejz cinnost jiz byla ukoncena, a nvrhy pokyn k vytvoen soupisu (inventory) plastovho odpadu, pesticid a obal pesticid a odpadnch bateri obsahujcch lithium. COP-15 rovnz projedn pokyny vztahujc se k rznm aspektm implementace Basilejsk mluvy pipraven Vborem pro implementaci a dodrzovn Basilejsk mluvy, a to pokyn k financn zruce (clnek 6 odstavec 11 mluvy) a pokyn k tranzitn peprav (clnek 6 odstavec 4 mluvy). COP-15 projedn nvrh nvodu k odpadu z domcnost, cinnost Partnerstv zamenho na odpady z domcnost a cinnost Partnerstv k odpadu plast, dle projedn zadn (terms of reference) novho partnerstv navazujc na ukoncen Partnerstv pro vpocetn techniku a pln prce tohoto partnerstv, a tak vyhodnot cinnost Vboru pro implementaci a dodrzovn Basilejsk mluvy a schvl program prce Vboru pro dals obdob. COP-15 posoud dals kroky v oblasti elektronizace agendy peshranicn pepravy odpad a bude se zabvat oblast odpad obsahujcch nanomaterily. V neposledn ad COP-15 projedn a schvl program prce Oteven pracovn skupiny Basilejsk mluvy (OEWG) pro obdob 2022-2023. Rotterdamsk mluva Rotterdamsk mluva o postupu pedchozho souhlasu pro urcit nebezpecn chemick ltky a pesticidy v mezinrodnm obchodu byla sjednna 10. z 1998 a vstoupila celosvtov 2 i pro CR v platnost 24. nora 2004 (c. 94/2005 Sb. m. s.). V soucasn dob m 165 smluvnch stran, vcetn Evropsk unie. Rotterdamsk mluva nezakazuje ani neomezuje obchod s chemickmi ltkami nebo pesticidy. Slouz k poslen ochrany lidskho zdrav a zivotnho prosted zajistnm informovanho rozhodovn o dovozu chemickch ltek uvedench v ploze III mluvy a vmn informac o bezpecnosti nakldn s nimi, na zklad pedvn informac mezi zemmi vyvzejcmi a dovzejcmi chemick ltky a pesticidy. mluva umozuje kontrolovat pohyb vybranch nebezpecnch ltek a omezovat jejich nezdouc dovoz. Na jejm zklad jsou smluvnm stranm poskytovny informace k tomu, aby mohly o vvozu/dovozu dan ltky na sv zem odpovdn rozhodnout. mluva obsahuje seznam nebezpecnch ltek (ploha III), na kter se vztahuje postup pedchozho souhlasu (Prior Informed Consent - PIC). Chemick ltky, kter jsou navrzeny k zaazen do plohy III Rotterdamsk mluvy, jsou vtsinou prmyslov chemick ltky nebo pesticidy, kter byly zakzny nebo psn omezeny vnitrosttnmi regulacnmi opatenmi ve dvou nebo vce smluvnch stranch ve dvou rznch regionech. Zaazen chemick ltky do postupu PIC je zalozeno na regulacnch opatench pijatch stranami, kter se zabvaly riziky spojenmi s chemickou ltkou, jejm zkazem nebo psnm omezenm. Zaazen pedmtn ltky vsak neznamen, ze vsechny smluvn strany mluvy tuto chemickou ltku zakzaly nebo psn omezily. Pro kazdou chemickou ltku zahrnutou do plohy III Rotterdamsk mluvy a podlhajc postupu PIC jsou strany pozdny, aby ucinily informovan rozhodnut, zda souhlas ci nesouhlas s budoucm dovozem chemick ltky. Poven orgn dovzejcho sttu udluje souhlas s dovozem nebezpecn ltky jest ped jeho uskutecnnm. Seznam nebezpecnch ltek zahrnuje prmyslov chemick ltky a pesticidy, jejichz pouzit je v ad zem zakzno nebo vznamn omezeno. Pro kazdou ltku uvedenou v seznamu se vypracovv hodnotc dokument, kter shrnuje jej nebezpecnost a dvody omezen jejho pouzvn. Smluvn strany urc vnitrosttn orgn (Designated National Authority - DNA), kter koordinuje vvoz/dovoz ltek podlhajcch postupu pedchozho souhlasu, komunikuje s pslusnmi orgny jinch zem a zabezpecuje vmnu pslusnch informac. Tm je v CR Ministerstvo zivotnho prosted, odbor environmentlnch rizik a ekologickch skod. Provdn mluvy Evropskou uni a jejmi clenskmi stty zajisuje nazen Evropskho parlamentu a Rady (EU) c. 649/2012, o vvozu a dovozu nebezpecnch chemickch ltek. Na nrodn rovni je tato problematika esena podle zkona c. 350/2011 Sb., o chemickch ltkch a chemickch smsch a o zmn nkterch zkon (chemick zkon), ve znn pozdjsch pedpis, kter adaptuje prvn d CR na nazen EU a upravuje nlezitosti vvozu a dovozu stanovench nebezpecnch ltek samotnch nebo obsazench ve smsch. Ploha III obsahuje prmyslov ltky a pesticidy, kter byly zakzny nebo psn omezeny z dvod negativnho vlivu na zdrav clovka a zivotn prosted. V soucasn dob je v ploze III celkem 52 ltek, z toho 16 prmyslovch chemickch ltek, 35 pesticid (vcetn vysoce nebezpecnch obchodnch prav pesticid) a jedna chemick ltka, kter je zaazena v obou kategorich - pesticidech i v prmyslovch chemickch ltkch. Do plohy III mluvy lze pidvat ltky na zklad nominace a po nslednm expertnm posouzen Vborem pro pezkum chemickch ltek (Chemical Review Committee CRC) a politickm souhlasu udlenm na konferenci smluvnch stran (COP). Na druh csti 10. zasedn konference smluvnch stran bude eseno pedevsm zaazen dalsch nebezpecnch chemickch ltek a pesticid do plohy III Rotterdamsk mluvy. Tato rozhodnut jsou v souladu se stanoviskem EU stanovenm rozhodnutm Rady (EU) 2019/668 o postoji, kter m bt zaujat jmnem Evropsk unie na devtm zasedn konference smluvnch stran k zaazen nkterch chemickch ltek do plohy III Rotterdamsk mluvy o postupu pedchozho souhlasu pro urcit nebezpecn chemick ltky a pesticidy v mezinrodnm obchodu. Tyto chemick ltky budou muset bt obchodovny mezi stranami v souladu s postupem pedchozho souhlasu, podle mluvy Jedn se nsledujc ltky: Jiz posedm bude navrhovno zaazen chrysotilu - bl azbest, c CAS 12001-29-5. Chrysotil je prmyslov chemick ltka, snadno se rozpad na vlkna, kter jsou ve skutecnosti 3 tvoena ze svazk vlken. Chrysotilov vlkna maj znacnou pevnost v tahu a jsou to vynikajc tepeln, elektrick a akustick izolacn ltky. Chrysotilov azbest je odoln vci i silnm zsadm (azbest je ve vysokm pH vody v prech portlandskho cementu stabiln). M karcinogenn vlastnosti. Mezinrodn agentura pro vzkum rakoviny (IARC) uvd, ze expozice azbestem zpsobuje rakovinu plic a mze zpsobovat i rakovinu jinch cst tla. V rmci legislativy EU je chrysotil uveden v ploze c. I csti 1 a 2 nazen Evropskho parlamentu a Rady (EU) c. 649/2012 o vvozu a dovozu nebezpecnch chemickch ltek. Chrysotil byl navrzen k zaazen do plohy III v minulosti jiz nkolikrt, naposledy na 9. zasedn Konference smluvnch stran, ale k zaazen nedoslo kvli odmtavmu stanovisku Ruska, Zimbabwe, Kyrgyzstnu, Kazachstnu a 6 dalsmi smluvnmi stranami. Poctvrt bude navrhovno zaazen nkterch vysoce nebezpecnch pesticidnch ppravk obsahujcch parakvat, chemick nzev parakvat dichlorid (CAS 1910-42-5), kapaln fze (emulgovan koncentrt a rozpustn koncentrt) obsahujc parakvat dichlorid v koncentraci 276 g/l nebo vyss, odpovdajc iontu parakvatu v koncentraci 200 g/l nebo vyss, chemick nzev parakvat dichlorid, CAS 1910-42-5, je herbicid, kter je spojovn s vvojem Parkinsonovy nemoci. Je vysoce toxick inhalacn cestou, pi pozit vysoce toxick pro savce, vcetn clovka, psob na jtra, plce, srdce a ledviny, bhem nkolika dn po pozit mze zpsobit i smrt. V EU bylo pouzvn parakvat dichloridu schvleno v roce 2003, ale Svdsko, podporovan Dnskem, Rakouskem a Finskem se proti tomuto rozhodnut odvolaly. V roce 2007 Soud prvnho stupn Evropskch spolecenstv po pedlozen dkaz o toxicit parakvatu zrusil smrnici povolujc parakvat jako cinnou ltku na ochranu rostlin. V soucasn dob je siln omezen nazenm Evropskho parlamentu a Rady (EU) c. 649/2012 o vvozu a dovozu nebezpecnch chemickch ltek, v CR se nepouzv. Toto zaazen bylo na posledn konferenci blokovno Indonsi a Guatemalou. Optovn bude navrhovno zaazen karbosulfanu, chemick nzev 2,3-dihydro-2,2dimetylbenzofuran-7-yl(dibutylaminotio)metylkarbam (CAS 55285-14-8). Jedn se o pesticid, kter je vysoce toxick a nebezpecn pro zivotn prosted. Karbosulfan je omezen nazenm Evropskho parlamentu a Rady (EU) c. 649/2012 o vvozu a dovozu nebezpecnch chemickch ltek, je zaazen v ploze 1, csti 2. Zrove je karbosulfan omezen podle smrnice 91/414/EHS o uvdn ppravk na ochranu rostlin na trh, kde se uvd, ze vesker jeho zsoby budou zlikvidovny nejpozdji do 13. prosince 2008. Tak acetochlor, chemick nzev 2,3-dihydro-2,2-dimetylbenzofuran-7yl(dibutylaminotio)metylkarbam (CAS 55285-14-8), c. CAS 34256-82-1, pesticid herbicid, bude konferenci pedlozen opakovan. Podle harmonizovan klasifikace (nazen c. 1272/2008 o klasifikaci, oznacovn a balen ltek a sms, o zmn a zrusen smrnic 67/548/EHS a 1999/45/ ES a o zmn nazen (ES) c. 1907/2006) jde o ltku vysoce toxickou pro vodn organismy, zdrav skodlivou pi vdechovn, pravdpodobn karcinogenn pro lidsk organismus, toxickou pro reprodukci, zpsobuje podrzdn kze a dchacch orgn. V Evrop je acetochlor zakzn od roku 2013. Fenthion (velmi nzk objemov fze na rovni 640 g/l aktivn pmsi nebo vyss) CAS 5538-9, pat mezi organofosftov insekticidy. Pouzv se k huben rznch druh hmyzu, mimo jin komr. Krom toho, ze fenthion cinn hub hmyz, je stedn toxick i pro savce (a se jedn o orln nebo dermln druh expozice) a vysoce toxick pro ptky a vodn prosted. Pokud jde o vdechovn, pak je fenthion pouze mrn toxick. Akutn projevy otravy fenthionem jsou obdobn jako u ostatnch organofosftovch insekticid, pouze doba, nez se dostav cinky, je o nco dels. V Cesk republice nen vroba fenthionu realizovna, je vsak pouzvn pi vrob ppravk proti hmyzu. V CR se daj zakoupit ppravky na bzi fenthionu pod nsledujcmi obchodnmi nzvy: Arpalit 1% nebo 5% sprej. Prostedek je schvlen stavem pro sttn kontrolu veterinrnch bioprepart a lciv. V legislativ EU je fenthion omezen nazenm Evropskho parlamentu a Rady (EU) c. 649/2012, kde je uveden v ploze I, csti 2, tj. siln omezen. Fenthion je v ploze c. 1 zkona c. 254/2001 Sb., o vodch a o zmn nkterch zkon (vodn zkon), ve znn pozdjsch pedpis, uveden jako nebezpecn zvadn ltka - biocid. 4 Nov jsou na Konferenci smluvnch stran pedlozeny nsledujc prmyslov chemick ltky: dekabromdifenylether (cslo CAS 1163-19-5) a perfluoroktanov kyselina (PFOA, cslo CAS 335-67-1), jej soli a slouceniny pbuzn PFOA. Ob dv prmyslov ltky jsou perzistentnmi organickmi polutanty, jsou zaazeny ve Stockholmsk mluv a z hlediska mezinrodnho dovozu a vvozu podlhaj omezujcm opatenm danmi touto mluvou. V EU jsou uvedeny v cstech 1 a 2 nazen (EU) c. 649/2012, o vvozu a dovozu nebezpecnch chemickch ltek a na jejich vvoz se vztahuj opaten tohoto nazen. Dekabromdifenylether je ltkou pouzvanou jako tzv. zpomalovac hoen a slouceniny skupiny PFOA se pouzvaj/li v ad aplikac jako aditiva, typicky za celem ochrany povrchu vrobk proti znecistn a vod. V EU je vroba a pouzvn obou ltek vrazn omezena nazenm Evropskho parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 o perzistentnch organickch znecisujcch ltkch. Delegace CR podpo nvrhy na zmnu plohu III v souladu s pslusnm rozhodnutm Rady. Stockholmsk mluva Clem Stockholmsk mluvy o perzistentnch organickch polutantech je ochrana lidskho zdrav a zivotnho prosted ped negativnmi cinky uvedench ltek, kter jsou navc schopn dlouhodob setrvvat v zivotnm prosted, penset se na velk vzdlenosti a kumulovat se v zivch organismech. Smlouva byla sjednna v kvtnu 2001 pod patronac Programu OSN pro zivotn prosted (UNEP) a vstoupila celosvtov i pro CR v platnost 17. kvtna 2004 (c. 40/2006 Sb. m. s.). V soucasn dob m 185 smluvnch stran, vcetn Evropsk unie. Ltky, na kter se vztahuj opaten mluvy, jsou uvedeny v jejch plohch A, B nebo C (stejn ltky mohou bt uvedeny i ve dvou plohch, tj. A a C, resp. B a C). Pi vstupu mluvy v platnost v roce 2004 bylo v plohch 12 ltek, v soucasn dob je to jiz 32 ltek. Seznam je rozsiovn na zklad rozhodnut, kter pijm konference smluvnch stran. mluva pokrv cel zivotn cyklus perzistentnch organickch polutant od jejich vroby/vzniku, uvolovn a vskytu v prosted, az po nakldn se zsobami a odpady, kter tyto ltky obsahuj. Pro rozsah omezen ve vrob, pouzit, dovozu a vvozu je urcujc zaazen ltky do plohy A nebo B; ltky plohy A jsou obecn zakzan, ltky plohy B omezen. Ob plohy vsak umozuj vjimky pro urcitou vrobu ci pouzit zaazen ltky, pokud o nich rozhodne konference smluvnch stran a pokud si je pslusn smluvn strana registruje. Vjimky maj bu podobu zvlstnch vjimek, kter jsou casov omezen, nebo pijatelnch cel (ty jsou mozn jen pro ltky plohy B), kter omezen casem nejsou, ale smluvn strany jsou povinny zavdt opaten, kter povedou ke snzen/eliminaci jejich vyuzit. Do plohy C se zaazuj chemick ltky, kter jsou nezdoucmi vedlejsmi produkty, nap. pi chemick vrob ci spalovn a smluvn strany mus pijmout opaten ke snzen tchto nezamslench nik do zivotnho prosted s clem pokracujc minimalizace a, kde je mozno, jejich konecn eliminace. mluva pokrv oblasti upraven prvem EU, zejmna nazenm Evropskho parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 o perzistentnch organickch znecisujcch ltkch1, nazenm Evropskho parlamentu a Rady (EU) c. 649/2012 o vvozu a dovozu nebezpecnch chemickch ltek2 a smrnic Rady 96/59/ES o odstraovn polychlorovanch bifenyl a polychlorovanch terfenyl (PCB/PCT).6F2 . Nazen Evropskho parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 ze dne 20. cervna 2019 o perzistentnch organickch znecisujcch ltkch (pepracovan znn), v platnm znn 1 Nazen Evropskho parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 ze dne 20. cervna 2019 o perzistentnch organickch znecisujcch ltkch (pepracovan znn), v platnm znn 2 Nazen Evropskho parlamentu a Rady (EU) c. 649/2012 ze dne 4. cervence 2012 o vvozu a dovozu nebezpecnch chemickch ltek (pepracovan znn), v platnm znn .6F2 Smrnice Rady ze dne 16. z 1996 o odstraovn polychlorovanch bifenyl a polychlorovanch terfenyl (PCB/PCT), v konsolidovanm znn 5 O zaazovn novch ltek do ploh mluvy, vcetn konecnch podmnek zaazen je rozhodovno na konferenci smluvnch stran na zklad doporucen vdeckho podprnho orgnu mluvy - Vboru pro hodnocen perzistentnch organickch polutant (POPRC). Pro 10. zasedn konference smluvnch stran (COP-10) je navrzena jedna kandidtsk ltka, pesnji se jedn o skupinu ltek perfluorhexansulfonov kyselina (PFHxS, cslo CAS 355-46-4), jej soli a slouceniny pbuzn PFHxS, pro zaazen do plohy A mluvy bez zvlstnch vjimek. Navrhovan skupina pokrv slouceniny obsahujc ve struktue C13SO, kter mohou potenciln na PFHxS degradovat. Tyto ltky vzhledem ke svm vlastnostem se pouzvaj nebo byly pouzvny v hasicch pnch, pi pokovovn, k ochran textilu, kozench vrobk ped znecistnm a vodou, v cistcch prostedcch, impregnaci, vrob polovodic, elektroniky. Ltky vznikaj tak jako nezamslen vedlejs produkty pi elektrochemick fluorinaci. Jejich vroba probh v Cn. PFHxS skupina ltek pat mezi per- a polyfluoroalkylovan ltky (tzv. PFAS), picemz PFHxS ltky pat mezi nejcastji detekovan v lidsk krvi z tto skupiny. Velkm problmem u tchto fluorovanch ltek obecn je jejich extrmn perzistence a odolnost vci rozkladu. Jednm z nejvtsch nebezpec je pak nevratn kontaminace zdroj pitn vody tmito ltkami. Ze vsech vse uvedench dvod CR podporuje zaazen PFHxS do plohy A bez jakchkoliv vjimek, v souladu s pslusnm rozhodnutm Rady. Polychlorovan bifenyly (PCB) jsou zaazeny v plohch A a C mluvy od samho poctku. COP-10 se bude zabvat dosazenm pokrokem v naplovn cle odstraovn zazen (transformtory, kondenztory), kter tyto ltky obsahuj. mluva se zasazuje o celkov ukoncen pouzvn zazen s PCB s rokem 2025, kdy smluvn strany maj usilovat o identifikaci a odstrann z pouzvn i mensch zazen obsahujc PCB (o objemu vtsm nez 0,05 litru a obsahu PCB vtsm nez 0,005 %) a navc s rokem 2028 pak vesker tato zazen odstranit zpsobem setrnm k zivotnmu prosted. Z dosavadnch informac je zejm, ze naplnn cle obou let bude velmi problematick a je teba pijmout opaten, kter ukoncovn pedevsm v rozvojovch zem podpo/urychl. V EU je proces ukoncovn pouzvn a odstraovn zazen s PCB nastaven legislativn a zbyl zazen, kter se sm jest pouzvat, mus bt odstranny z uzvn, co mozn nejdve, nejpozdji s uvedenm termnem, tj. do 31. prosince 2025. Vedle PCB jsou i dals ltky pravideln pehodnocovny a jsou hledna opaten pro alespo co nejvts minimalizaci jejich pouzvn a nik. Mezi takov pat i znm DDT, u kterho se stle neda celosvtov ukoncit jeho pouzvn. Stejn tak problematick zstvaj tzv. bromovan zpomalovace hoen3, ci jiz zaazen fluorovan ltky (PFOS, PFOA4) ve vztahu jejich vskytu v odpadu, kdy jejich odstrann z odpadovho toku zpsobem setrnm k zivotnmu prosted ci remediace mst kontaminovanch tmito ltkami zstvaj velkou vzvou. Podobn jako v ppad Rotterdamsk mluvy se bude opt projednvat oteven cst jednacho du konference smluvnch stran mluvy (pravidlo vtsinovho hlasovn). I v tomto ppad budou EU a jej clensk stty podporovat moznost schvalovat vcn rozhodnut dvoutetinovou (ppadn tctvrtinovou) vtsinou jako posledn moznost, kter nastupuje, pokud je vesker sil o konsensus nespsn. Pokud vsak smluvn strany, kter v minulosti odmtaly tuto zmnu jednacho du, nezmn nzor, zstane tato otzka nadle otevena. Na zdnm z pedeslch zasedn se tak nepodailo spsn uzavt jednn o mechanismu dohledu nad dodrzovnm mluvy, jak jej pedpokld cl. 17 mluvy. Na zasedn bude vyjednvn tohoto mechanismu opt pokracovat na zklad text pipravench na pedeslch zasednch. CR bude podporovat pijet vyvzenho mechanismu, kter umozn identifikovat ppady nedodrzovn a bude obsahovat prvky motivujc k nprav takovch ppad. Neexistence tohoto mechanismu CR povazuje za jednu z hlavnch pekzek skutecn efektivn implementace mluvy. CR v tto mluv vrazn pispv k efektivnmu nastavovn navrhovanch a nsledn schvalovanch opaten dlouhodobm zapojenm v expertnch skupinch. Je v nich velmi aktivn 3 Tetra- az dekabromdifenylether, hexabromcyklododekan 4 Perfluoroktansulfonov a perfluoroktanov kyselina 6 prostednictvm expert z Regionlnho centra Stockholmsk mluvy, kter host Masarykova univerzita v Brn, a m zjem v cinnosti v rmci tchto skupin pokracovat. CR svmi dlouhodobmi aktivitami vrazn pispv k identifikaci trend ve vskytu/hladinch POPs nejen v regionu stt vchodn Evropy, ale i Afriky, a tak prosazuje praktick, synergick a technologicky schdn esen projednvanch otzek. CR byla i hlavnm dodavatelem elektronickho nstroje, kter Globln monitorovac pln Stockholmsk mluvy nyn vyuzv pro ukldn dat a jejich sprvu a vizualizaci (www.pops-gmp.org). CR na jednn bude nominovat svho zstupce do Vboru pro hodnocen perzistentnch organickch polutant za region stt vchodn Evropy. CR obecn vid jako klcov, aby zastoupen v orgnech ci pracovnch skupinch bylo za tento region rovnomrn ve vztahu zastoupen clen z EU a ze zem mimo EU. Proto v ppad, kdy by zem EU regionu nebyly v nkterm orgnu zastoupeny a nepihlsil se jin vhodn kandidt ze clenskch stt EU, navrhne svho zstupce. Prezov a spolecn otzky V rmci spolecnho zasedn mluv budou diskutovny otzky prezov a spolecn povahy, jako je posilovn spoluprce a koordinace mezi mluvami, zhodnocen opaten na podporu synergi mezi mluvami, spolecn aktivity pro dvoulet 2022-2023, ci rozpocet vsech t mluv pro dvoulet 2022-2023. Nejobtznjs vyjednvn se ocekv u tmatu rozpoctu. S ohledem na nutnost posilovn provzanosti nvrh rozpoct mluv na nsledujc obdob (2022-2023) byly nvrhy rozpoctu Basilejsk, Rotterdamsk a Stockholmsk mluvy, vcetn rozpoctu pro spolecn aktivity, pipraveny spolecn a jsou prezentovny v jednom dokumentu. Sekretarit pedlozil nvrh celkovho rozpoctu mluv ve dvou variantch, a to nvrh s nulovm nominlnm nrstem oproti obdob 2020-2021 a scn podle vkonnho tajemnka mluv pro pozadovan nrst rozpoctu, pokud maj bt financovny vsechny aktivity obsazen v nvrhu programu prce na obdob 2022- 2023 (jde o kalkulovan nrst ve vsi 4,3 % oproti obdob 2020-2021). Clem je doshnout konsensulnho rozpoctu vsech t mluv, picemz z celkov vse rozpoctu se nsledn podle pspvkov skly OSN upraven na podmnky dan mluvy (podle poctu smluvnch stran) vypoctou rocn pspvky jednotlivch smluvnch stran na obdob 2022- 2023. Pjmy celkovho rozpoctu jsou kryty nejen pspvky smluvnch stran podle skly, ale tak pspvky hostitelskch zem mluv a dobrovolnmi pspvky. Podl CR na obecn pspvkov skle OSN podle rozhodnut Valnho shromzdn OSN z prosince 2021 vzrostl o 9,3 %, coz se projev i na upravench pspvkovch sklch v jednotlivch mluvch. Pi projednvn nvrhu rozpoctu mluv na roky 2022-2023 bude delegace CR vychzet ze zsady hospodrnosti, celnosti a efektivnosti. Bude podporovat nvrhy na sporn opaten v administrativnm zajisovn chodu sekretaritu Basilejsk, Rotterdamsk a Stockholmsk mluvy pi zachovn potebnch standard vkonu funkce spolecnho sekretaritu a podporovat pijet rozpoctu s co nejmensm nominlnm nrstem oproti obdob 2020-2021. Pspvky CR do mluv jsou hrazeny z rozpoctov kapitoly 315-MZP. Materil byl projednn v rmci meziresortnho pipomnkovho zen s Ministerstvem prmyslu a obchodu, Ministerstvem zahranicnch vc, Ministerstvem zdravotnictv a Ministerstvem zemdlstv. . Pspvek CR na rok 2022 cin 21 049,- USD do Stockholmsk mluvy, 12 440,- USD do Rotterdamsk mluvy a 19 371,- USD do Basilejsk mluvy. 7