Document 60ypGeB79VyZBdnMr1NvGjxg

Informace k legislativnmu omezovn a zkazu PFAS v hasicch pnch Per- a polyfluoroalkylovan ltky (PFAS) tvo rozshlou skupinu chemickch sloucenin, zahrnujc nkolik tisc variant. Tyto ltky jsou charakterizovny vazbami mezi uhlkem a fluorem, kter jsou extrmn odoln a zajisuj jim vysokou stabilitu vci rozkladu. Prv tato stabilita jim vynesla oznacen "vcn chemick ltky". Avsak tato vlastnost a dals jejich charakteristiky jako ada toxickch vlastnost a schopnost bioakumulace maj negativn dopady na lidsk zdrav a zivotn prosted. PFAS navc maj tendenci sit se v zivotnm prosted na velk vzdlenosti od msta uvolnn, coz vede ke kontaminaci podzemnch vod, povrchovch vod a pdy, a nsledn i potravin. Cistn kontaminovanch oblast od tchto ltek je obtzn a nkladn, a cinnost opaten je casto diskutabiln. Vzhledem k jejich perzistenci a potencilnm rizikm pro zdrav a zivotn prosted jsou tak PFAS pedmtem stle rostoucho regulacnho dohledu jehoz hlavnm clem je omezit jejich pouzit na nezbytn minimum a najt a zavdt alternativy, kde je to mozn. Pstup nahrazovat ltky ze skupiny PFAS bezfluorovanmi alternativami se dotk i hasicch pn, ve kterch jsou tyto ltky pouzvny jako surfaktanty. Pouzvn specifickch ltek z kategorie PFAS v hasicch pnch je v Cesk republice jiz omezeno ci zakzno v souladu s mezinrodn a evropskou legislativou. Na globln rovni se jiz reguluje pouzvn urcitch PFAS pomoc Stockholmsk mluvy o perzistentnch organickch polutantech1. V Evropsk unii je to nazen Evropskho parlamentu a Rady (ES) c. 1907/2006 (nazen o REACH)2 a nazen Evropskho parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 (nazen o POPs)3, kter zacleuje opaten Stockholmsk mluvy do prvnho rmce EU. Krom jiz regulovanch nebo nov nastupujcch opaten pro nkter skupiny tchto ltek v Evropsk unii se pipravuje regulace pro celou skupinu PFAS v hasicch pnch. Ocekv se, ze projednvn zacne na podzim 2024. Nazen o perzistentnch organickch polutantech (POPs) zahrnuje ltky, kter byly zaclenny do Stockholmsk mluvy o perzistentnch organickch polutantech, a opaten tto mluvy byla nsledn implementovna do tohoto nazen. Zaazenmi ltkami ze skupiny PFAS jsou k roku 2024: Kyselina perfluoroktansulfonov (PFOS), jej soli a pbuzn slouceniny Kyselina perfluoroktanov (PFOA), jej soli a pbuzn slouceniny Kyselina perfluorhexansulfonov (PFHxS), jej soli a pbuzn slouceniny Nazen o POPs pouzvn PFOS, PFHxS a jejich derivt v pnidlech zakazuje. Pro pouzit PFOA v pnidlech stle plat urcit omezen vjimky. Pro kazdou ltku nebo skupinu ltek stanovuje nazen limity nezmrn stopov kontaminujc ltky (tzv. UTC limity), kter jsou uvedeny pmo v ploze I u jednotlivch polozek/zaazench ltek a jsou urcujcmi hodnotami, podle kterch se posuzuje obsah uvedench ltek v ltkch, smsch nebo pedmtech v souladu s tmto nazenm, tzn. v ppad, kdy je koncentrace v hasicch pnch pod tmto limitem, je mozn je pouzvat. Je dlezit, aby byly splnny vsechny relevantn limity, pro vsechny ltky vc. tch, kter pokrv nazen o REACH, obdobn limity jsou stanoveny i pod tmto nazen. Nazen o REACH pedstavuje zkladn rmec pro regulaci chemickch ltek v Unii. V rmci nazen o REACH jsou zaazeny nebo brzy budou zaazeny nsledujc ltky ze skupiny PFAS: 1 Stockholm Convention - Home page (pops.int) 2 Nazen - 1907/2006 - EN - REACH - EUR-Lex (europa.eu) 3 Nazen - 2019/1021 - EN - EUR-Lex (europa.eu)  Perfluorkarboxylov kyseliny obsahujc 9 az 14 atom uhlku v etzci (C9-C14 PFCA), jejich soli a pbuzn ltky C9-C14 PFCA4 - v platnosti Perfluorhexanov kyselina (PFHxA), jej soli a pbuzn ltky PFHxA5 - vstup v platnost na konci lta 2024 PFAS v hasicch pnch - zactek projednvn celkov regulace se ocekv na podzim 2024. Zkladnm rozdlem mezi opatenmi vci PFAS ltkm, kter jsou zahrnuty do nazen o POPs a nazenm o REACH je, jak uvedeno vse, ze nazen o POPs pedstavuje unijn proveden opaten pijatch vci ltkm, jez jsou zaclenny do Stockholmsk mluvy a v souladu s touto mluvou pokrv tak cel zivotn cyklus tchto ltek. Omezuje/zakazuje vrobu, pouzit, dovoz, vvoz, udv zpsoby nakldn se zsobami a odpady, ve kterch jsou tyto ltky obsazeny, povinnosti jejich monitoringu v pedepsanch matricch a reportingu. Nazenm o POPs jsou tak stanoveny dv zkladn povinnosti - ohlasovat zsoby obsahujc POPs (clnek 5) a tak povinnosti ve vztahu k zajistn vysledovatelnosti odpad obsahujc POPs (clnek 7). Clnek 5 nazen o POPs urcuje zpsoby nakldn se zsobami vc. povinnosti zsoby hlsit pslusnm orgnm, kterm je v CR Ministerstvo zivotnho prosted. Hlsen se provd rocn formulem dostupnm na webovch strnkch6. Nakldn s odpadem s POPs se d podle clnku 7. Vyplvajc povinnost zajistn kontroly a sledovatelnosti odpadu obsahujcho POP ltky uveden v ploze IV tohoto nazen je provedena do odpadovho zkona a hlsen daj o obsahu perzistentnch organickch ltek se zasl podle listu 6 plohy c. 13 k vyhlsce 273/20217 jako soucst rocnho hlsen. Nazenm o POPs plohami IV a V jsou tak dny koncentracn limity, kter jsou urcujc pro nakldn s takovm odpadem. Zkon c. 350/2011 Sb., o chemickch ltkch a chemickch smsch a o zmn nkterch zkon ("chemick zkon"), ve znn pozdjsch pedpis, adaptuje prvn d Cesk republiky na nazen o POPs a nazen o REACH. Tato adaptace se pedevsm tk nastaven vse sankc za jejich porusen. Vedle toho zkon c. 541/2020 Sb. o odpadech reflektuje do ceskho prvnho du opaten tkajc se odpadov problematiky nazen o POPs. Zvr a doporucen Vzhledem k soucasnm a ocekvanm legislativnm omezenm PFAS v hasicch pnch je doporuceno vsem uzivatelm legislativn vvoj dle pecliv sledovat a zvzit co nejdve moznost pechodu na plnou nhradu fluorovanch pnidel za bezfluorovan alternativy. Pi samotnm procesu nahrazovn fluorovanch pnidel bezfluorovanmi alternativami je mimo jin nezbytn provst dkladnou dekontaminaci systm, aby nedochzelo k penosu kontaminace do novch sms. Dekontaminace mus bt provdna s drazem na zamezen uvolnn PFAS ltek do zivotnho prosted, a nsledn likvidace odpadn kapaliny mus probhat v souladu s platnmi prvnmi pedpisy. Uveden plat i pro likvidaci nepouzitch zsob nebo odpad obsahujc tyto ltky. 4 Nazen - 2021/1297 - EN - EUR-Lex (europa.eu), zaazeno jako zznam 68 v ploze XVII nazen, Pro pouzit stle plat urcit omezen vjimky. 5 projednvn ukonceno, zaazen tto skupiny vstoup v platnost ke konci lta 2024. Do t doby lze pro informaci vyuzt dokument z registru Vbor Comitology Register (europa.eu) 6 https://www.mzp.cz/cz/perzistentni_latky_formular 7 Vyhlska c. 273/2021 Sb. o podrobnostech nakldn s odpady